01.01.02 Terpentýn

Kvalitní terpentýnový olej je bezbarvá až slabě nažloutlá kapalina, která při kontrolní destilaci nevykazuje podíly s teplotou varu pod 150 °C, destilační rozsah je 152–180°C. Čistota terpentýnu se prověří tak, že se kápne na filtrační papír nebo na sklo – měl by se úplně vypařit a nezanechávat mastné stopy.

Složení terpentýnu je odvislé od typu borovice. Terpentýnové oleje evropského původu obsahují zejména monoterpeny. 03

Terpentýn působí při schnutí olejových barev jako mírný, kladný katalyzátor. Terpentýn musí být dobře rektifikován a nesmí obsahovat produkty vysokého bodu varu vznikající při delším uskladnění samovolnou oxidací a polymerací. Tyto součásti se za normální teploty neodpařují, prodlužují schnutí barev i laků a mohou vyvolat jejich ztmavnutí. Silici znehodnocenou oxidací vzdušným kyslíkem je možné destilací navrátit původní vlastnosti.

Dřevný terpentýn je velmi kvalitní, má větší rozpouštěcí mohutnost, užívá se proto jako rozpouštědlo nátěrových hmot.

Rozpouštěcí schopnost t. je omezená, užívá se jako ředidlo barev při jejich tření, rozpouštědlo pryskyřičných obrazových laků a jako čisticí prostředek (především při snímání starých laků při restaurování obrazů). Terpentýn je nenahraditelný při přípravě obrazových laků na bázi damary a mastixu. Dobře rozpouští tuky, oleje, fermeže, některé vosky a měkké pryskyřice; nerozpouští šelak a tvrdé fosilní pryskyřice. S většinou organických rozpouštědel je mísitelný; ve vodě se nerozpouští.

Sulfátový terpentýn naproti tomu obsahuje sirné sloučeniny a je pro uměleckou malbu zcela nevhodný (způsobuje ztmavnutí olovnatých barev a laků obsahujících olovnaté sikativy).

Terpentýn by se měl skladovat jen v tmavých skleněných nádobách, ideálně naplněných po hrdlo. I tak ovšem po několika letech podléhá částečné polymeraci. Terpentýn skladovaný v železných nádobách může urychlit oxidaci v něm obsaženými ionty železa.

Terpentýn může vyvolávat alergické reakce, dráždí pokožku, výpary terpentýnu naleptávají sliznici a mohou způsobovat chronické záněty např. spojivek. Proto bývá při přípravě laků alespoň částečně nahrazován lakovým benzinem.

Hlavní světovou produkci představují francouzská, ruská a americká terpentýnová silice, menší množství se produkuje ve Švédsku, Španělsku, Finsku aj.