Aktivní uhlí (adsorpční uhlí) je produkt vyráběný z uhlí, dřeva nebo kokosových ořechů. Aktivní uhlí má pórovitou strukturu a velký vnitřní povrch (400–1 500 m2/g). Může adsorbovat široké spektrum látek. Dříve se používalo i tzv. živočišné uhlí (spodium), které je téměř totožným produktem a uvádí se nesprávně jako synonymum, ale vyrábělo se pyrolýzou zvířecích kostí za vysokých teplot bez přítomnosti kyslíku a funguje na principu absorpce, nikoliv adsorpce. Jeho roli jako jedno z nejrozšířenějších a nejbezpečnějších léčiv užívaných proti průjmu převzalo aktivní rostlinné uhlí. (wiki)

 

Aktivní uhlí je porézní uhlíkatý materiál s velkým vnitřním povrchem. Je to vlastně „oharek ~ uhlík“, pevný produkt termického rozkladu výchozí suroviny (přírodního nebo syntetického organického materiálu) s plyny, někdy s přídavkem další chemické látky např. ZnCl2 dodané před, během nebo po carbonizaci pro zlepšení adsorbčních vlastností. Evropská rada pro chemický průmysl kvantifikuje tyto vlastnosti aktivního uhlí. Objem pórů větší než 0,2 ml/g, vnitřní povrch větší než 400m2/g a šířka pórů by
měla být mezi 300 pm až 1000 nm. Aktivní uhlí má velkou adsorbční kapacitu, především malých molekul a často se používá pro čištění tekutin (kapalin a plynů). Kontrolou procesu karbonizace a aktivace
dostaneme aktivní uhlí s různou porezitou. Používáme ho především v práškové a granulované podobě. Je však možné vyrobit ho i jako kompozit s textilem. Problematika aktivního uhlí má široký záběr působnosti, jeho studium je multidisciplinární. Aktivní uhlí najdeme v mnoha průmyslových aplikacích. Stoupající poptávka reflektuje progresivní přístup k ochraně životního prostředí. Velké množství různých aplikací souvisí s širokou paletou vlastností mnoha druhů aktivního uhlí.
U nás se aktivní uhlí vyrábí z ropného odpadu v Litvínově. V roce 2007 se uváděla světová výroba aktivního uhlí asi jeden milion tun. Spolu se zeolity, silica gely a aktivním oxidem hlinitým je nejpoužívanějším sorbentem.01