Rozvoj chemického průmyslu přinesl kvalitativní skok i pro rostlinná lepidla. V dnešní době se velká většina tapetových lepidel vyrábí z celulózy. Celulóza je také polysacharid (stejně jako škrob), který tvoří konstrukci kostry rostlinných buněk a vláken. Nejčistší přírodní celulózou je bavlna. Celulóza je vláknitý materiál, který je v přirozeném stavu nerozpustný ve vodě. Aby se z ní dalo vyrobit lepidlo, musí se upravit tak, aby se dala ve vodě rozpouštět. Výhodou lepidel vyrobených z celulózy (oproti škrobovým lepidlům) je to, že při jejich přípravě nepotřebujeme teplou vodu.
Karboxylát-methyl-celulóza, známější pod názvem CMC, je bílý nejedovatý prášek bez pachu a chuti, který je rozpustný ve vodě. Začátek výroby CMC znamenal velký krok vpřed i z pohledu modernizace tapetování. CMC se vyráběl ve velkém, takže už nebylo nutné připravovat lepidlo podomácku. Do CMC stačí za intenzivního míchání přidat vodu a už druhý den se s ním můžete pracovat. Mezi jeho největší výhody, pro které dodnes patří k nejoblíbenějším lepidům, patří snadné promíchání i výhodná cena. I když se dokonale nerozpustí a je třeba ho přecedit, jeho příprava je mnohem jednodušší. Při výrobě CMC se produkuje kuchyňská sůl, která výrobek znečišťuje (dochází k výkvětům solí na povrchu tapety). Vytvrzené lepidlo také špatně snáší vlhkost (např. při přemalování tapety) a vysoké teploty (tapety v okolí radiátorů odlupují). I odolnost proti UV záření (tapety žloutnou) zaostává za očekáváním. Konzistence CNC je suchá, vnější vzhled připomíná tvaroh.
Lepidla z methyl-celulózy přinášejí řešení všech problémů, které se objevily při použití lepidel obsahujících karboxylát-methyl-celulózu. Methylcelulosa je bílý, netoxický prášek stálý na světle, bez chuti a pachu, který se dobře rozpouští ve vodě. Díky skvělé rozpustnosti ho lze použít už po 20 minutách po rozmíchání. Tato lepidla jsou odolná proti UV záření, dobře snáší vysoké teploty, jsou odolná proti vápnu a většina těchto lepidel dobře snáší i vlhkost. Na trhu se prodává ve formě prášku.
Tapetové lepidla obsahující celulózu se nedají použít na všechny typy tapet, například na tapety ze skleněných textilií nebo na těžké textilní tapety. Účinnou látkou disperzních lepidel (z umělé pryskyřice) je polyvinyl-acetát, který lze přidat pro zvýšení odolnosti celulózového lepidla.
U tapetových lepidel na bázi umělých hmot vznikají silnější lepené vazby. Doporučují se zejména na tapety zachovávající své rozměry. Jsou hustější, proto je jejich nanášení na tapety s papírovou nosnou vrstvou složité. Používají se především pro posílení lepidel vyrobených z methyl-celulózy.
Takzvaná superlepidla se obvykle vyrábějí z drsných chemikálií, navíc je velmi obtížné je po odlepení „odlepit“. Vědci však vytvořili rostlinné superlepidlo, které lze v případě potřeby snadno odstranit.
